Střípky od studentů

Od pana Radima Potočného

• Jedna kolegyně z práce si neustále pletla PRŮvan a PRŮjem. Průvan ovšem neměla ráda, a tak jsme každý den v kanceláři slyšeli:

„ Zavřete už okno, mám průjem!“

„Máme úžasný průjem, zavřete už to okno!“

„Průjem, zavřete honem okno“!

• Chtěl jsem los, ale nevěděl jsem, jak to mám říct. Tak snažně vysvětluji, že bych chtěl lístek pro rychlou hru, a slyším: „Vy chcete los?“

A já na to: „Ne, losa nechci, k čemu by mi bylo tak velké zvíře?“

Od paní Táni

·         Do záchodu

Seděli jsme s manželem a českými přáteli v restauraci. A já povídám: „Já půjdu do záchodu.“ Dlouho jsem potom nemohla pochopit, proč se všichni začali hlasitě smát.

·         Spát nebo zpátky?

Jedna moje známá jela taxíkem. Když přijeli na místo určení a dívka vystoupila, otevřel taxikář okénko a ptá se jí: „Nemám na vás počkat? Pojedeme zpátky?“ Dívka byla fascinována při pomyšlení, co si to ten taxikář chce k ní nekalého dovolit, tak okamžitě vzala nohy na ramena.

Potom si na toho „drzého taxikáře“ stěžovala kamarádkám.

·         Pochybné ovzduší

Během dovolené se pochybujeme na zdravém vzduchu.

·         Ahoj, jaké máte počasí? Po čase .. někdy po čase zas chodím tančit, jinak nic nového.

·         Nakupovat – chodit do obchodu, cestovat – jezdit na dovolenou, lyžovat – jezdit na lyžích, kolovat – jezdit na kole …

·         V Potravinách měli krůtího psa (krůtí prsa).

·         Terapie s chlapy

·         Z učebnice Česky krok za krokem: Píše diplomovou práci o muzikoterapii.

„O čem? O mužikoterapii???!!!

Od slečny Evženie

·         Proč mi nemůžete prodat letušku?

Zanedlouho potom, co jsem přijela do Česka, potřebovala jsem letět do Španělska. Stála jsem na letišti u pokladny a velice slušně požádala: „Chtěla bych jednu letušku ...“

A z pokladny se ozvalo: „Co jako byste chtěla? Tak letušku vám tedy prodat nemůžeme!“

A já na to, nejdřív překvapeně a potom vztekle: „A proč mi nechcete prodat letušku?“

Nakonec se vše vysvětlilo a já jsem si přece jen koupila letenku.

Lidé ve frontě se ale dlouho smáli, až na jednoho staršího pána, který smutně utrousil: „Já bych také chtěl letušku...“

Od slečny Lízy

·3 housky

Maminka se ptá syna, co jedl ve škole, a on že měl 3 housky.

Maminka se podiví a vzpomíná, že když byli před týdnem na křtinách, tak všichni dohromady snědli tři husy. A kluk je ve škole spořádal sám!

·         Kolem nebo na kole

Jednou jsme výlet chtěli jet na kolech což se mi zdálo únavné, tak říkám: „A to budeme celý den jezdit kolem? Mám ráda kolo, ale budu jezdit jenom dvě hodiny, potom se už unavím.“

Od paní Viktorie

·         Obvodní obchodník

„Musíte si to zařídit u obchodního lékaře.“

„A co prodává ten doktor?“

·         Zastíněná stěna

„A pokud bude vedro, zalezte někam na stěnu!“ (do stínu)

·        Pan Podolec a pan Kadlec

psala jsem maily zákazníkům  a v jednom z nich nevhodně oslovila pana Podolce, který mě obratem opravil: správně Podolče. Když jsem potom tentýž den psala panu Kadlecovi, tak jsem si oslovení pro jistotu zkontrolovala na internetu a tedy píšu: pane Kadleče … a dopadlo to zase špatně. Kolegyně se mi dlouho smály a jsem dychtila po vysvětlení, ale jediné, čeho jsem se dočkala od vedoucí, bylo: „No, to je holt čeština!“ Mimochodem, zjistila jsem, že těch Podolců je v celém Česku jen 12, a právě já jsem musela na jednoho z nich narazit …

·        Kupovala jsem kapra k Vánocům a chtěla jsem, aby mi ho odšupinovali, tak jsem řekla prodavači, že nechci „chlupatého kapra“.

Od slečny Marie

Jednou v práci se mě kolegyně ptali, co jsem měla včera k večeři. Chtěla jsem jim říct, že jsem vařila čočku, ale spletla jsem se a povídám, že jsem vařila k večeři kočku …

Smáli se, divili, ale nakonec se vše vysvětlilo.

 

 

 

Od slečny Xenie

·         Stěhování v Praze

První rok v Praze jsem se stěhovala z koleje na podnájem, pronajala jsem si pokoj. Avšak moji noví spolubydlící, jak se později ukázalo, z toho neměli vůbec radost. Nezachovali se ke mně moc přátelsky, a tak jsem raději šla s přítelem do restaurace, klíč od podnájmu jsem měla s sebou. Dobře jsme se bavili a po půlnoci mě přítel zavezl domů taxíkem. Domovní dveře jsem otevřela, rozloučila jsem se s kamarádem a pokusila se otevřít dveře do bytu, ale překvapivě to nešlo! Zevnitř v zámku byl klíč ... Asi dvacet minut jsem marně bušila a kopala do dveří, vzbudila jsem všechny sousedy, ale nikdo ze spolubydlících mi neotevřel… a tak jsem musela jít spát na lavičku do vedlejšího parku, připadala jsem si přitom jako bezdomovkyně.

Asi ve čtyři hodiny ráno mě vzbudilo světlo baterky, svítilo mi přímo do obličeje. Narazila na mě policejní hlídka, byli to dva sympatičtí mladí kluci. Svou lámanou češtinou jsem se jim pokusila vylíčit situaci. Nakonec mě nechali spát v parku dál. Nikdy jsem netušila, že tak strávím první noc na podnájmu...

Od paní Nely

Když jsme s manželem pracovali v Teplicích, tak nám kolega z práce moc pomohl v jedné věci. Horlivě jsme mu děkovali a najednou slyšíme: „Za málo!“

Podívali jsme se na sebe a cítili jsme se trapně, protože jsme oba naprosto jednoznačně pochopili, že mu nestačí naše díky, slyšeli jsme ukrajinské „zamalo“! Po krátké rodinné poradě nabídl opatrně manžel našemu dobrodinci peníze, ale ten muž se otočil a beze slova odešel ... bylo nám ještě trapněji, v hlavách nám stále znělo „zamalo“! ...

Až po půlroce jsme se dozvěděli, co vlastně to „Za málo“ znamená. 

Od paní Teťány

• Tělocvik nebo tělocvok?
• Měla jsem k svačině jogurt a na kelímku byla namalována krásná jahoda. Ptám se kamarádky: „Jak se ta jahoda jmenuje?“ A ona mi odpovídá: „No jahoda.“ Říkám: „Já vím, že je to jahoda, ale jak se ta jahoda jmenuje česky? Po našemu je to polunyca.“ „Vždyť ti říkám, že jahoda!“ A já zase: „Vím, že je to jahoda, ale já se ptám, jak se ta jahoda polunyca jmenuje česky?“ A ona zas: “Vždyť ti safra říkám, že jahoda!“ “Tak když ty mi to nechceš říct, musím se asi zeptat někoho jiného!“  

Od maminky malé Ariadny

S dcerou jsme nakupovaly v supermarketu a ona si myslela, že slaniny je sloní maso, protože česky se to jmenuje „slonina“! Začala se rozčilovat a plakat, plakala a naříkala, křičela na celý obchod, že jíst slony je nehumánní a ona to rozhodně dělat nebude!

 

 

 

 

 

Ten muž nebo 10 mužů?

• „To bylo dvakrát...“               2x

„To bylo třikrát...“                 3x

„To bylo pětkrát...“                5x

„To bylo osmkrát...“              8x

„To bylo tenkrát...“                10x?

• „Požádala úředníka o ten formulář.“ „A na co potřebovala 10 formulářů???“
• „Všichni se tenkrát moc smáli.“ „Všichni se smáli 10x?“
•  

Paní Marina komunikuje se spolupracovníkem

• „Proč ty vždycky se mnou srandíš?“
• „Podej mi, prosím tě, klíšťata?“
• „Jeden můj jednotřídník …“

Od slečny Ruslany

Měli jsme výuku s legendárním lektorem češtiny pro cizince a současně slavným básníkem, panem Alešem M.. Byl to letní kurz, bylo horko, okna a dveře jsme měli otevřené dokořán. Během poslední hodiny jsme pana Aleše ukecali, aby nás naučil české nadávky. Aleš se pustil do výkladu jako vždy: pečlivě, profesně, s příslušným elánem a tvůrčí energií a my jsme po něm pěkně nahlas všechno sborově opakovali. Když jsme byli v nejlepším, všiml si někdo, že za otevřenými dveřmi stojí několik lektorek a pozorně naslouchají... Chtěli se asi také trochu přiučit, ale náš lektor se tak styděl, že se lezl schovat pod stůl!

 

 

 

Od pana Sergeje



V práci jsem měl kolegu Františka. Říkal jsem „Fronta“, a nemohl jsem pochopit, proč se pořád ptal: „V jakém obchodě?“