Od paní doktorky Marie
· 
Halucinační porod
Jednou nám záchranka přivezla pacientku, která prý už rodí. Poslali tu paní ke mně. Moc jsem se divila, že ke mně, protože vůbec nejsem gynekoložka, pracovala tenkrát na interně.
Ukázalo se však, že pacientka nerodí, ba vůbec není v jiném stavu, má ale takovou halucinaci. Předstírala však porod tak přesně, že jí uvěřily i všechny zdravotní sestry. Nebylo nám tenkrát vůbec do smíchu, ta žena měla vážnou psychickou poruchu. Musely jsme dělat, jako že „přijímáme porod“ celou noc skoro až do rána.
Od slečny Rity
Byla jsem u doktora na preventivní prohlídce před zahájením studia, nerozuměla jsem ještě dobře česky.
Lékař mi kladl běžné otázky:
„Jaké operace a vážná onemocnění jste prodělala?“
„Jaká závažná onemocnění prodělali vaši rodiče?“
„Měla jste nějaké úrazy?“
„Máte nějaké zdravortní problémy?“
„Máte na něco alergii?“
„Jaké léky užíváte?“
A nakonec, čemuž jsem už nerozuměla:
„Jak často míváte styk?“
?????
A tak se mi to snažil upřesnit: „Jste vdaná nebo svobodná?“ a já jsem zřetelně uslyšela : „Svobodná!“
Tak jsem se sebrala a pochodovala ke dveřím, ale teď už doktor za mnou s podivením volal:
„Kampak, slečno???“
Od paní doktorky Xenie
během hodiny češtiny jsme procvičovali přechýlené tvary a názvy národů. A já jsem uvedla jako přechýlený tvar k „Číňan“ jsem uvedla - „Činka“ … Až později jsem se dozvěděla, že činka je sportovní snímatelné nářadí sestávající z tyče, která má na každém konci připevněné závaží s různou hmotností ve tvaru koule nebo kotouče.
Od pana doktora Serhije
- Zdá se mi neobvyklé a divné, že si lidé v Česku nepodávají ruce, když se zdraví. Když jsem první den nastupoval do nemocnice, obešel jsem všechny kolegy na oddělení a se všemi jsem se seznámil a podal si ruku. A koncem dne, když jsem se loučil, obešel jsem je znovu, ale nikdo mi ruku už nepodal, dá se říct, že mi ruka zůstala viset ve vzduchu, což jsem nechápal. Potom mi jedna sestřiček vysvětlila, že v Čechách se ruka podává pouze při seznámení.
- Hned první víkend po nástupu do práce jsem se vydal na ryby. Úlovek byl skvělý, sotva jsem všechny ryby donesl domů. Jenže … jeden ochotný muž mi vysvětlil, že za chytání ryb bez rybářského průkazu a povolenky hrozí pokuta, která může mohou dosáhnout až 30 000 Kč. Během 14 dní jsem si rybářský průkaz vybavil. Ryby sice od té doby skoro vůbec neberou, ale i tak je u vody nádherně.
- Hned první zimní víkend jsem se vydal lyžovat do Orlických hor. Manželka s dcerou zůstali doma. V půjčovně jsem vypůjčil lyže a lyžařské boty a celé dopoledne jsem proháněl po sjezdovce, podmínky byly ideální a sníh držel.
V poledne jsem si zašel na oběd a pár točených. Potom jsem si zase nasadil lyže a když jsem se rozjížděl, stačil jsem spatřit, že nějaký muž na mě mával. Zamával jsem mu tedy také a vesele lyžoval dál. Jenom mě trochu překvapilo, že mi odpoledne lyže kloužou lépe. Teprve po hodině mi došlo, že jsem si omylem nasadil lyže toho muže, co na mě mával ...
Od paní doktorky Aleny
· Jak dlouho mám brát ty prášky?
„Tak paní, tyhle prášky budete brát čtrnáct dnů,“ řekla jsem pacientce, ale kvůli svému hloupému zlozvyku jsem vyslovila „čtrnáct“ jako „čtrnáct set“. Paní na mě vykulila oči a vystrašeně se ptá: „Kolik že, paní doktorko, to je mám užívat přes čtyři roky??“
Ta žena uměla sakramentsky dobře počítat...
· O perfektivních a imperfektivních slovesech
„Slečno, nejste náhodou v jiném stavu? Jakou metodu antikoncepce používáte?“
„To není možné. Přerušila jsem styk.“
„Tak vidíte, přerušovaný styk je velmi riskantní způsob antikoncepce. Raději se podívám.“
„Ale já jsem ho přerušila už před rokem.“
· Paní nebo slečna?
Vyřizování mého primárního pracovního víza se protáhlo více, než rok … Když jsem během toho řízení musela asi měsíc každý den telefonovat jedné úřednici na Ministerstvu zdravotnictví, zdálo se mi zcela přirozené, že ji oslovuji „paní“. Ale asi po dvou týdnech se na mě ta dáma překvapivě rozkřikla, že prý jsem nevychovaná, nezdvořilá a vůbec drzá jako opice, protože ona není žádná paní, ale slečna! No, měla pravdu … Po několika letech jsem zjistila, že ta úřednice se potom ve 49 letech vdala a v 50 porodila dítě. A protože jednou z mých specializací je umělé oplodnění, tak můj bývalý učitel češtiny se mi dodnes posmívá, říká, dokážu léčit ženské problémy telefonicky.
· No, no, no – čeština a angličtina
Dlouho jsem nemohla pochopit, že české „no“ není vůbec anglické „no“, ale „ano“.
· Holky, co je to vedro?
Přišla ke mně jednou pacientka, starší paní, bylo to v létě a bylo horko. A ta žena stále opakovala: „Paní doktorko, paní doktorko, to je vedro! Já to vedro nesnáším!“
A já si ne a ne vzpomenout, co je to „vedro“. Tak jsem vstala, obešla jsem tu ženu a opatrně nakoukla pod židli, na níž seděla. Ale žádné vědro tam nebylo! A najednou mi došlo, že ta žena stále opakuje: „Já to vedro nesnáším.“ Co když jde o nějakou alergii? Co teď? „Paní, vydržte chvilku“, říkám a uháním do sesterny. Už zdálky křičím: „Holky, honem mi řekněte, co je to vedro, ta žena ho nesnáší.“ Holky si pak ze mě týden dělali legraci.
